čtvrtek 15. března 2018

12.3. a 13.3.2018







Na takovém krásném, robinsonovském ostrově se toho nedá moc dělat. Jdeme k moři. Dnes je obzvláště hezký den. Chvílemi se zatahuje, nad mořem v dáli černé mraky, ze kterých prší. Protože Slunce dnes tolik nesvítí, opět sundavám triko a klobouk. A protože je chvílemi zataženo, zůstáváme déle a nejdeme v poledne do hotelu. Moře je průzračné, písek bílý, palmy zelené, většinou nikde nikdo. Zkrátím to, opět jsme se připálili a do večera dost zrudli. Maminky měli pravdu, opaluje to i skrz mraky a odráží se to od hladiny! Snad už si to zapamatujeme!

Další den tedy nevystrkujeme hlavy z pokoje a doslova ho proflákáme na pokoji. Čteme, dřímeme, čteme. Docela dobré! Dáváme se dohromady, protože zítra ostrov opouštíme. Nemůžeme přeci vypadat jako rajčátka.


 Večer chci po Alim účet, prý mu nejde tiskárna, jen mi ho ukazuje na mobilu, prý mu ho takto poslal partner z Male. Je to o 120 USD víc. Nakonec jsme se dohodli, se vším souhlasil, zkusil samozřejmě i povedený trip za mantami, ale vlastně byl vstřícný a dal nám dobrou cenu snídaně o polovinu levněji, než jsme očekávali. Nezaplatili jsme tedy nic, co bychom neobjednali. Vypadá to možná, že Ali je nějaký lumpík, ale není. Prostě to jen zkouší, mnoho bohatých turistů tady nějakých sto, dvěstě USD neřeší. Jinak to byl pozorný a vstřícný hostitel. Nový účet jsem chtěl poslat do e-mailu a druhý den jsem ho tam měl.  

Žádné komentáře:

Okomentovat