sobota 10. března 2018

10.3.2018




Naše kůže není ještě zcela fit, proto navlékáme funkční trika, klobouky a brýle proti slunci, kritická místa mažeme padesátkou faktorem a opět po vynikající snídani se vydáváme k moři. Včerejší lenošení nám dost pomohlo s aklimatizací, necítíme se již tak vyčerpaní a i vedro se nám snáší lépe. Aklimatizovala se i naše psychika, neboť si náhle uvědomuji, jak je zde na ostrově mezi místními krásně, jak je to celé autentické, žádná lakýrka pro turisty.
Na krásné, bílé pláži jsme sami, bikiny pláž je ještě asi třista metrů, ale tam nejdeme. Moře je průzračné, příjemně teplé. Trika nesundaváme, já plavu v klobouku, Marťa se šátkem na hlavě. Docela zapadáme. Fakt je to romantika, nedotčená příroda, jen se nelze dívat do křoví, kam příliv naplavil plastové lahve atp. Průmyslová civilizace má prostě nepříznivý dopad i sem. Navíc Maledivy mají obecně problém s odpadem. Domorodci v pohodě pálí vše, co hoří, čluny prý denně odváží odevzdaný odpad na umělý ostrov odpadků v několika tunách za den. Velký problém.
Po poledni opouštíme pláž, po cestě se posilníme freshem a zeleninovým salátem, a rraději jdeme přečkat to ohnivé peklo do bezpečí. Vycházíme až před pátou a projížďkou na kolech se vracíme na večerní plavání. K našemu překvapení je pláž plná místních rodin, ženy celé zahalené sedí s dětmi ve vodě. Skupinka jiných žen pracuje na palmových listech, ze kterých vyrábí košťata. Zvědavě se přibližuji, jsou velmi milé, usměvavé, vstřícné. Po chvilce už si to Marťa zkouší s nimi. To jsou skutečné Maledivy. Prostý život farmářů a rybářů, každodenní práce pro obživu. Žádnou sociální podporu tu nemají, přesto se tváří spokojeně a šťastně. A možná je to taky jinak, jsem po třech dnech chytrej jak rádio.
 Na večeři jdeme zase do jiné místní restaurace, zkoušíme jich víc, abychom měli představu. Dnes máme filety z tuňáka se zeleninovým salátem a rýží. Moc nám chutná. Přesto, že jsme obklopeni mořem, cena není nejmírnější, 7,5 USD, ale to pořád zvládneme a tohle si v Praze nedáme. Poté se ještě přesouváme do přístavu na nejlepší mango fresh na ostrově, a protože se zvedá vítr a začíná pršet, honem domů. Než jsem toto dopsal, už je po dešti. Takže nic moc!


Žádné komentáře:

Okomentovat