Noc je velmi horká. S
klimatizací by to bylo lepší, ale zase máme pár desítek gramů
tuku vypoceno. Ráno, dokud slunce nevystoupá do své nejvyšší
pozice, je to venku na terase příjemné. Přichází Sureka, aby
nám připravila snídani a opět se o nás vzorně stará. Hned po
snídani se vydáváme přes dunu k moři. Jenže v noci se vše
změnilo. Noční příboj zřejmě přinesl obrovské množství
hnědých chaluh. Je jimi pokrytá celá pláž a několik metrů do
moře se ve vlnách převalují další a další chuchvalce.
Vstoupit do moře znamená, že ven bychom vylézali jako dobře
maskovaní příslušníci speciálních jednotek US Navy. Jdeme kus
po pláži, zda někde nenajdeme lepší místo, ale zdá se, že je
to stejné, až do Kalpityie. Vracíme se tedy zpět po písečných
dunách a představujeme si, že jsme zbloudilí trosečníci na
pustém ostrově. Nemáme vodu ani kam se schovat před sluncem,
písek se boří pod každým krokem. Chvíli nám trvá, než se
dostaneme na známou pěšinu, vedoucí k Duna Towers. Opět
potkáváme vousatého farmáře, který ví, kdo jsme a opět to
bylo velmi milé setkání. Ale my už raději spěcháme do stínu
terasy.
Zbytek dne tedy
odpočíváme, hledáme vhodné ubytování v Galle a narychlo
organizujeme další dny. Hojně využíváme příjemnou venkovní
sprchu. Martin s Jitkou mají s tímto místem opravdu velké plány.
Bude zde několik bungalowů a dokonce i tenisový kurt. Sice si
nedovedu představit, jak se v tomto podnebí honím za tenisákem,
ale třeba tu jsou i období, kdy tu není tak horko. Já bych dal
raději přednost bazénu, navíc, když spodní vody je tu habaděj.
Ale nejsou to moje plány a oba cítíme respekt k tak odvážným
plánům a věříme, že se sem jednou vrátíme a budeme žasnout.
Síla ducha nemá žádná omezení.
Předpověď počasí
hlásí na další dny, v podstatě až do našeho odjezdu ze Srí
Lanky, bouřky a zataženo. Na počasí je to znát, protože je
opravdu dusno a teploty jsou ke čtyřiceti stupňům. Noc je opět
velmi horká, že spíme s otevřenými dveřmi. Venku je vše
osvíceno úplňkem, procházím se po pozemku, chvíli postojím v
treehouse, kde by se určitě spalo v tuto chvíli lépe. Martinka
ale už spí, tak stěhování odkládám. Naposledy se sprchuji
vlažnou vodou a usínám za zvuků přírody. Probouzí mě páv,
který tři metry od ložnice vydává své specifické uííía.
Žádné komentáře:
Okomentovat